family CERAMBYCIDAE Latreille, 1802
subfamily LAMIINAE Latreille, 1825
tribe Pogonocherini Mulsant, 1839
genus Pogonocherus Dejean, 1821
Pogonocherus decoratus Fairmaire, 1855
subgenus Pityphilus Mulsant, 1863
Velikost 4-6 mm.
Bionomie. Vývoj ve slabých větvičkách o průměru většinou kolem 1 cm. Požerek pod kůrou, kuklí se ve dřevě. Ve slabších větvičkách mohou larvy rozežrat celou větvičku. Imaga se líhnou koncem léta a brzy po vylíhnutí opouštějí požerky. Přezimují jako imaga. - V přírodě se s dospělci můžeme setkat od časného jara převážně do poloviny VI. Od IX. je možné je sklepávat např. na spodních živých i odumřelých slabých borových větvích. Řada imag však byla nalezena i v ostatních letních měsících. Podle Demelta (1966) v Alpách vystupuje až do výše 1700 m n. m.
Živné rostliny - Převážně v Pinus, vzácně v Picea.
Pogonocherus fasciculatus (DeGeer, 1775)
subgenus Pityphilus Mulsant, 1863
Velikost 5-8 mm.
Bionomie. Jehličnaté porosty od nížin až do hor. Vývoj pod kůrou slabších větví, vršků oslabených, nebo vyvrácených stromů, v dolních přirozeně odumírajících větvích živých stromů. Dává přednost materiálu o průměru do 3 cm, ev. až 5 cm. Larva vyžírá chodby pod kůrou. Kuklí se v hákovité komůrce ve dřevě. Podle Demelta (1966) přezimuje ve stadiu imaga. Sám jsem našel přezimující pouze larvy, imaga se vylíhla doma na jaře. Přezimující imaga ve dřevě jsem nenašel, ale nalezl jsem je venku v prvých jarních teplých dnech po roztání sněhu, takže zřejmě přezimovala, ale není mi známo zda v požerku. Shrneme-li údaje o době vývoje, kuklení i líhnutí imag, značně se liší. Podle mého názoru je pravděpodobné, že doba od vykladení vajíčka do doby pohlavní dospělosti je dvouletá, bez ohledu na to, zda brouci přezimují v kukelních komůrkách nebo mimo ně. - Imaga se mimo dřevo vyskytují od V. do VIII., udává se III. – X. na čerstvých větvích po těžbě, dolních odumírajících i živých větvích na stromech.
Živné rostliny - Picea, Abies, Pinus.
Pogonocherus sturani Sama & Schurmann, 1982
subgenus Pityphilus Mulsant, 1863
Pogonocherus ovatus (Goeze, 1777)
subgenus Pityphilus Mulsant, 1863
Bionomie. Vývoj v koncových větvích. Podle ústního sdělení Hladila je vývoj larev v jedlových slabších větvích poměrně krátký a včetně výletu imag proběhne od jara do podzimu. - Přezimuje v úkrytech jako imago. Imaga se vyskytují od konce léta do jarních měsíců, řada imag však byla nalezena i v měsících VI. – VIII. Převážně jsou dospělci nalézáni v zimě pod šupinami kůry v dolních částech živých starších Abies.
Živné rostliny - Abies, Demelt (1966) prý tento druh vychoval z Ulmus, dále uvádí též Quercus, Betula a Castanea.
Pogonocherus hispidus (Linnaeus, 1758)
subgenus Pogonocherus Dejean, 1821
Velikost 4-6,5 mm.
Bionomie. Vývoj larev pod kůrou odumírajících slabších větví nebo kmínků o průměru 0,6 – 2 cm, zřídka až 5 cm. Larvy vyhlodávají poměrně široké ploché chodby, při silnějším obsazení dřevin se slabou kůrou dojde k jejímu zeslabení, tak začne sama odpadávat. Při silnějším napadení larvy slabé větvičky téměř rozežerou. Před kuklením se zavrtávají do dřeva kde někdy pokračují v žíru, někdy si vyhlodávají jen kukelní komůrky. Demelt uvádí 1 – 2 letý vývoj, našel přezimující imaga ve dřevě. Sám jsem vychoval vícekráte stovky imag na jaře ze zimujících larev. - Je ale možné, že by tato imaga v přírodě zůstala ve dřevě a tam také ještě zimovala. Výskyt imag ve volné přírodě od poloviny V. do VII., uvádí se od IV. do X. Zdržují se na větvích, chrastí apod.
Živné rostliny - Alnus, Carpinus, Prunus, Frangula alnus, Tilia, Euonymus, Ulmus, Hedera, Salix, Juglans, Sambucus nigra, Cornus mas, Viscum, Malus, Viburnum, Sorbus aucuparia, Cotoneaster, dále Quercus, Pyrus, Helianthus, Ulmus, Fagus, Corylus, Prunus, Pyrus, Salix, Crataegus, Genista, Swida sanguinea.
Pogonocherus hispidulus (Piller & Mitterpacher, 1783)
subgenus Pogonocherus Dejean, 1821
Velikost 5-9 mm.
Bionomie. Vývoj pod kůrou slabých, oslabených a čerstvě odumřelých větví. Larvy žerou pod kůrou, v pokročilém vývoji vyhlodávají také povrchovou vrstvu běli a ucpávají chodbičky menšími třískami dřeva. Ke kuklení si larva vyhlodává hákovitou, často jen šikmou, různě orientovanou kukelní komůrku pod povrchem dřeva. Podle Demelta (1966) má dvouletý vývoj a imaga se líhnou na podzim a přezimují v kukelní komůrce. Sám jsem vícekráte z přezimujících larev vychoval imaga na jaře. Je však možné, že se v přírodních podmínkách měla vylíhnout až na podzim. Imaga se vyskytují IV. – VII.
Živné rostliny - Frangula alnus, Alnus, Betula, Salix caprea, Corylus, Malus, Carpinus, Quercus, Euonymus, Malus, Amelanchier ovalis, Viburnum lantana, Fagus, Crataegus, Sambucus, Juglans aj.
Pogonocherus eugeniae Ganglbauer, 1891
subgenus Pogonocherus Dejean, 1821
Pogonocherus eugeniae eugeniae Ganglbauer, 1891
CZ - Švec R. lgt., Doubek L. foto
Velikost 7-9 mm.
Tento druh byl nalezen roku 1915 na Moravě jako nový pro Českou republiku, tj. nejsevernější místo výskytu. Nepřímo tím byl potvrzen nález v Rakousku (Rekawinkel), odkud byl tento druh popsán, ale dlouhá léta nebyl nalezen. Imaga jsou tmavší než ta, která jsem viděl z Itálie a Balkánu. Byla vypěstována z jedle (Abies) a douglasky tisolisté (Pseudotsuga douglasi).
Pogonocherus eugeniae taygetanus Pic, 1903
Pogonocherus caroli Mulsant, 1862
Velikost 6-10 mm.
Ze střední Evropy uváděn jen ze Švýcarska. Vyvíjí se ve slabších větvích jedlí (Abies), borovic (Picea) a smrků (Picea). Imaga se vyskytují brzo z jara.
Pogonocherus perroudi brevipilosus Holzschuh, 1993
subgenus Pogonocherus Dejean, 1821
Původně jsem tento druh uváděl podle Francouzů jako Pogonocherus creticus Kratochvíl, 1985. Podle J. Jeniše ale jde o výše uvedený druh.
Velikost 4-7 mm.
Bionomie. Larvy se vyvíjejí pod kůrou různých druhů borovic (Pinus), později vstupují do dřeva, kde se v hákovité komůrce kuklí.
Pogonocherus anatolicus (K. Daniel & L. Daniel, 1898)
subgenus Pogonocherus Dejean, 1821
Pogonocherus slamai Danilevsky, 2015
subgenus Pogonocherus Dejean, 1821
Bionomie. Vývoj pod kůrou slabých větví Pinus. Larva žere pod kůrou, později vstupuje do dřeva.
Bohužel se mi nepodařilo udělat ani jednu solidní fotku. Velmi odlišný je třeří kus vpravo, který je silně světle zbarvený a vypadá jako potažený bílou plísní.
Pogonocherus cedri (Peyerimhoff, 1917)
subgenus Pogonocherus Dejean, 1821
Pogonocherus fasciculatus DeGeer, 1775 CZ Picea
Pogonocherus hispidus Linnaeus, 1758 CZ Euonymus
Pogonocherus hispidulus Piller & Mitterpacher, 1783 CZ Hedera
Pogonocherus slamai Danilevsky, 2015 Cyprus Pinus
